Staročeské recepty

 

Rady v domácnosti

Rate this Content 0 Votes

Cídění plotny

Zarezavělé a zanedbané železné pláty na plotně nabydou zase pěkného vzhledu, polejeme-li je, dokud jsou ještě teplé, horkou vodou a natřeme-li je pak pryskyřičným mýdlem. Několik minut potom drhněme je důkladně jemným pískem nebo pemzou a je-li toho třeba, užijme ještě sodové vody (louhu) a mýdla. Konečně vykartáčujeme je notně, třeme je papírem a pak vlněným hadříkem do sucha.

Stříbrné příbory

Nabydou opět lesku, omyjí-li se ve vodě, v niž se vařily oloupané brambory.

Jak vyšetříme horkost v troubě

Vložíme do ní list papíru. Zežloutne-li papír ihned, můžeme v ní péci máslové těsto. Pro větší část pečiva dostačí horko v troubě, když vložený tam papír pozvolna zežloutne. Zhnědne-li papír velice rychle, je trouba pro každé pečivo příliš horká. Jelikož je horko v poloviční výšce stejnoměrnější, doporučuje se postaviti těsto pečiva na třínožku. Menší pečivo vyžaduje mírnějšího horka. Sálá-li na pečivo příliš mnoho horka vrchního, pokryjeme je papírem, jejž jsme byly na povrchu mastnotou potřely.

Nové hrnce k vaření

Jmenovitě plechové a železné pozbydou zápachu na vnitřních stěnách jejich lpícího, vaříme-li v nich několikrát brambory na loupačku.

Tmel na kamna

Vznikly-li trhliny nebo spáry v kamnech, zatmelí se touto hmotou: Smíchá se 1 část hlíny nebo jílu se stejnou částí potaše a kuchyňské soli, přidá se k tomu přiměřená část vody, promíchá se a pro­hněte na těsto. Tím se spáry zamažou a ponechají znenáhla oschnouti. Pukliny v železných kamnech zacelí se tmelem, k němuž užijeme 3 částí kamnářské hlíny a 1 části boraxu. Samo sebou se rozumí, že tmelení musí se státi, jsou-li kamna studená.

Jak se zatmelí a upevní čepele nožů ve střenkách

Čepele vidliček a nožů rády se vytahují ze svých střenek, což jest dost nepříjemné. Je více způsobů, jimiž možno je upevniti.

  1. Naplní se otvor střenky (držadla) směsí z kalafuny a křídy na prášek utlučené, rozehřeje se pak čepel nad ohněm, aby byla hodně horká a zahřátá, vrazí se do střenky a ponechá vychladnouti.
  2. Smíchá-li se na prášek utlučená křída s rozpuštěnou arabskou gumou na hustou kaši, naplní-li se kaší tou otvor střenky a vrazí-li se do ní čepel nože, ztvrdne v krátké době tmel a upevní čepel ve střence.
  3. Rozpustí se asi 15 g kalafuny nad mírným ohněm a přimíchá se k ní 38 g sírového prášku a 62 g železných pilin a náležitě se to promíchá. Ještě za horka vleje se tato tekutá směs do otvoru zahřáté střenky a vstrčí se též zahřátá čepel do ní.
  4. Smíchá se 90 g borové nebo smrkové smoly s 28 g na prášek ro­zetřené síry a 82 g jemného písku; potom vyplní se dutina střenky touto směsí a zahřátá čepel nože nebo vidličky se zastrčí do ní.
  5. Naplní se otvor střenky či držadla smíšeninou z křídy a na prášek utlučené kalafuny, načež rozpálí se čepel nad ohněm, aby byla horká a vstrčí se do střenky.
  6. Připraví se kašička ze 4 dílu páleného vápna a vody, přidá se k ní jemného písku a 4 díly čerstvého tvarohu (na př. 20 g páleného vápna a 20 g tvarohu). Poté navlhčí se otvor střenky, naplní se naznačenou hmotou a vtlačí se čepel do otvoru. Tento tmel ztvrdne-li dobře, nepustí nikdy, ani v horké vodě.

Černé střenky nožů a vidliček

Které pozbyly delším užíváním své černé barvy, můžeme opět očernit, natřeme-li je několikrát roztokem zelené skalice.
Jsou-li střenky však tak silně upotřebeny, že udaný prostředek nevyho­vuje, tu třeme každou jednotlivou roztokem třísloviny (kys. duběnkové) a drhněme ji obalným papírem do sucha, aby střenky více barvy nepouštěly.

Mušince z nádobí a nábytku

se čistí:

Nábytek leštěný očistí se nalijeme-li na vlněný hadřík trochu petroleje a třeme-li jej tím. Také dobré služby koná směs lihu a oleje, jíž se dřevěné předměty trou.
Skleněné tabule a sklo vůbec cídí se od mušinců, smícháme-li jednu část lihu s 2 částěmi vody a otíráme-li touto tekutinou předmět.
Z pozlacených rámu odstraníme muší trus, vnoříme-li měkký klůcek do smíšeniny stejných částí lihu a vody (na př. 20 g vody, 20 g lihu) a otřeme-li jím zlehounka mušinec a osušíme-li rámec hned poté čistým suknem.
Bronzově předměty zbavíme mušího trusu třeme-li je odvarem cikorkovým.

Špinavé cylindry na lampy

Zbavíme hnědých skvrn, třeme-li je máslem a myjeme-li je pak teplou solnou vodou.

Špína se odstraní

Na sudech, škopcích, výlevkách atd. usazuje se vždy mastná špína, která se jen těžce dá odstraniti mýdlem, sodou a kar­táčem. Práce se tu usnadňuje takto: Vezme se vlněný hadřík a polije se trochou petroleje. Přetřeme-li jím pak předmět, špína se rozpustí, dá opláchnouti a otříti.

Zužitkování kuchyňských odpadků

Každá hospodyňka, kuchařka nenechá ležeti tu a tam porůznu ležící kuchyňské odpadky, které jen pře­kážejí, ani je nedá házeti na hnojiště nebo smetiště, ale hledí je zužitkovati anebo po případě spáliti.

Slupky z bramborů a zeleniny mají-li na sobě něco dužiny, uvaří se a dají se dobytku, zvláště kozy a ovce rády je požírají. Jsou-li bez dužiny, prázdné, suché, hodí se za palivo.
Ovocné pecky, skořápky z ořechů jsou zhuštěné, velmi tvrdé dřevo a hoří výborně, je-li oheň v žáru; hlavně čistí trouby od sazí. Při tom ubývá zbytečných věcí kolem hospodyně.
Skořápky z vajec se suší, usušené se tlukou na prášek a přidá­vají se do píce drůbeži, kozám a vepřům. Také se dávají v sáčku nebo za­vázané v organtýnu do vařícího prádla, jimiž docílí se zvláštní čistoty a bělosti prádla.
Všechny nepotřebné papírky, staré zátky, krabičky od sirek, krabičky z leštidla, vůbec vše, co chová látky hořlavé, nedají-li se jinak zužitkovati, je radno spáliti hned; překážejí jenom v ku­chyni.
Kosti kde nemožno prodati nebo v domácnosti na moučku rozemlíti, radno též spáliti. Kosti prosáklé mastnotou dají velký plamen a peče se při nich rychle. Kromě toho dávají znamenitý hnojivý popel na louky a trávníky nebo pod zeleninu.
Mastnota usazená uvnitř hrnců a pekáčů zužitkuje se tím způsobem, že ji před umýváním nádob zamaštěných papírem řádně vytřeme a jej upo­třebíme ku podpalování v kamnech. Tímto způsobem nezamastí se pak ostatní nádoby, voda k umývání nebo jiné náčiní.
Popel ze dřeva docela vychladlý ukládejme si do nějaké bedny a vyrobme si z něho louh na umývání. K tomu cíli popel dá se do sáčku, poleje se vařící vodou, nechá se přes noc ustáti. Je to výborný louh k drh­nutí podlahy, mytí skla, železných nádob a praní zamaštěných utěráků.

Čištění připálených pokrmů na dně nádob

Mléko, kaše, omáčky rády se na dně připalují. Čištění jich děje se obyčejně vyškrabáváním nožem lžicí nebo pískem, obyčejně na účet glazury či polevy. Vyhneme se tomu, vezmeme-li na 1l vody plnou lžíci suchého chlorového vápna a ponecháme-li tímto louhem hrnek čtvrt hodiny dlouho vyvářeti. Vše připálené se vyvaří a glazura má vzhled jako nová.

Leštěné železné části u krbu

Plotny, kamen a j. se čistými zachovají, natřou-li se citrónovou šťávou, k čemuž dostačí i plesnivý citron, Rozříznutými díly se části železné třou, čímž snadno a rychle se lesknou. Také voda, ve které se vařily velké boby, je k tomuto účelu dobrá.

Žehlenému prádlu

Dodáme následujícím způsobem krásnému lesku: Rozstrouhejme na ostrém struhátku 20 dkg stearinu a smíchejme to s 1kg pšeničného škrobu.

Jak se oživí oheň v kamnech

Výborným prostředkem k oživení mdlého ohně je kalafuna. Pouze jeden kousek velikosti asi vlašského ořechu hozen do uhasínajícího ohně dostačí, aby v několika vteřinách veškeré uhlí přešlo v žár. Kalafuna se totiž rozpustí a rozleje po doutnajícím topivu tak, že v nejkratší době přibývá plameni a žáru.

Syrové slupky bramborové

Slupky bramborové na kousky rozře­zané a míchané s trochou vody, jsou nejlepším prostředkem ku čištění skle­něných lahví, z nichž odstraní i nejstarší skvrny. Nastrouhaný syrový bram­bor, který byl napřed pouze vyprán, ne však oškrabán, dává výborný pro­středek ku praní barevných látek a prací čalounických, které po dvojím vy­prání se pouze s přísadou octa spláchnou. K drhnutí plechového a cínového nádobí poskytují bramborové slupky ve vodě vyloužené leptadlo podobné roztoku potaše. Že lze také dobře čistiti rozkrojeným bramborem želízka nože, nebo že se v něm také mohou dobře očistiti ocelová péra je všeobecně známo.

Vápenné skvrny na oděvu

Odstraníme, natřeme-li dotyčná místa ha­dříkem v octě namočeným.

Led se dlouho udrží

Zaobalíme-li jej šestkrát do novinářského papíru a ovineme-li jej lněným nebo jiným utěrákem.

Kousky mýdel

Se sbírají do krabice; větší zásoba jich rozpustí se v hrnci nebo na kastrolu, vlije se do hranaté krabice, dá se zchladnouti. Tím opět nabude se celý kus mýdla.

Trhliny a malé otvory

V jemných tkaninách, suknech atd. lze tak dobře spraviti, že po nich není ani památky, užijeme-li místo hedvábí dlouhého vlasu ženského. Nebo, podlípne se na rubu kouskem stejnobarevné látky nebo sukna. Lepidlo nejlepší je to, kterého užíváme ku správě gumových duší a plášťů u byciklů.

Prací rukavice

Stanou se vláčnými a hebkými, přidá-li se do vlažné vody několik kapek glycerinu.

Prostředek proti srážení se chleba

Že chléb při pečení se srazí, jak na venkově říkají v „brousek“, není zjevem řídkým. Stává se tak obyčejně z mouky, jež semleta byla z vymoklého nebo vyrostlého žita a případ ten budí vždy u hospodyně mrzutost bez její viny. Aby se tomu zabránilo, dejme při zadělávání těsta v díži jako přídavek část suchého bílého a rozemletého škrobu bramborového. Na 10 bochníků béře se 1/4kg. škrob chléb zkypří a výborně působí i na chuť. Aby chléb dlouho se udržel vláčným, neuschl ani neokoral, zadělejme jej sbíraným mlékem, což jest sice již známo, ale dosud málo se provádí; chléb takový jest velmi chutný.

Praktické zahalování zabitých ryb

Ryby dají se i bez ledu daleko zasílati jsou-li jen dobře zabaleny. V nejnovější době doporučuje se následující způsob: Jakmile se vezme ryba z vody, musí býti ihned zabita, vykuchána a dobře vytřena suchým hadrem. Potom se jí dá špetka soli do huby a každá strčí se zvlášť do obalu slaměného, podobného jako se při zasílání lahví užívá, V takovém obalu vloží se ryby do koše vystlaného slámou. Pamatovati třeba, že jakmile ryba jednou se vyjme z vody, do vaření více s vodou nesmí přijití ve styk. Živé ryby zasílají se dá-li se jim do huby v lihu nebo silné kořalce rozmočená chlebová kůrka a zabalí se pevně do vlhké slámy nebo nejprve do mokrého hadru a pak do slámy.

Voskový papír

Ku balení másla, sádla, medu, na obvazování sklenic se zavařeninami, hříbky atd. lze si doma lehce připravili. Dosti tuhý bílý papír položí se na zahřátou plotnu, potře se několikrát kouskem vosku a vlněným hadříkem se stejnoměrně rozetře. Papír takový možno si připraviti do zásoby aniž se pokazí.

Čerň na znamenání prádla

Čisté piliny železné nebo ocelové nebo i malé hřebíčky z měkkého železa dají se do nádoby a nalije na ně čistý, silný vinný ocet. Ponechá se to státi 6-8 dní a občas se tím zamíchá. Možno postaviti i na slunce nebo na mírně teplá kamna. Pak se slije teku­tina a procedí pijavým papírem. Pérem pišme a znamenejme touto tekutinou prádlo a nechme oschnouti, načež písmo zežloutne a nepustí nikdy.

Železné pánve

Hrnce, kastroly a j. se uvnitř vyčistí otrou-li se vřelou solí.

Žehličky uchrání se před rezem

Natrou-li se za tepla stearinem, k če­muž lze užíti zbytků svíček stearinových.

Je-li žehlička hrubá

A rezovatá nebo chytá-li se škrobených věcí, třeme ji, dokud je horká o hrst soli, nasypané na papíru několikráte složeném.

Odstranění rezu

Z niklových nebo poniklovaných předmětů děje se takto: Rez natře se řádně tukem (mastnotou) a za 3-4 dni pořádně se otře hadříkem namočeném ve čpavku. Čpavek rozpustí rez aniž by porušil niklo­vání. Jsou-li rezavá místa příliš zažraná, musí se potříti rozředěnou kyse­linou solnou a hned musí býti otřena, aby to niklu neškodilo. Potom se před­mět omyje, dobře osuší a vyleští.

Nepromokavý papír

Tuhý, dobrý papír namočí se do roztoku z 1. č. gelatiny, 1. č. glycerinu a 4. č. vody. Po osušení ponoří se do 100 % roztoku formalinu a znovu se suší.

https://mrowka.cz/rady-v-domacnosti