Staročeské recepty

Vaření podle starých kuchařek

Bílé ruce

Se docílí takto: Smísí se citrónová šťáva se špetkou soli a ruce v tom myjí, aniž by se otřely.

Bodnutí hmyzu

Dosud málo známý, ale jistě účinkující prostředek proti štípnutí hmyzu jest šťáva z řimbaby, která se rozředí desítinásobným množstvím vody. Smišenina tato, kterou se natře jednoduše obličej a ruce, chrání před každým štípnutím hmyzu a zapuzuje jej. Jednoduchý prostředek tento doporučuje se zvláště v horských krajinách proti mravencům, kteří se zápachu šťávy římbabové vyhýbají z daleka. Jak známo, vyrábí se z květu řimbaby náš prášek na hmyz, a proto se už tím šťáva této rostliny doporučuje.

Čištění rukou

Které při škrabání bramborů, zvláště nových, zhnědly, děje se takto: Třeme si ruce řízkem dužniny od bramborů a pak teprve je vodou umyjme.

Měkké ruce nabudeme

Přidáme-li k vodě, v níž si je myjeme půl lžičky glycerinu a kávovou lžičku boraxu a rovněž tolik mandlových otrub. Již za 8-10 dni sezná se účinek tohoto opatření.

Opařeniny a spáleniny

Hojí mast, která se upraví z kusu nesoleného másla rozetřeného s několika žloutky. Opařenina léčí se sladkým mlékem tak, že se namáčejí kusy pláten do studeného mléka a přikládají na opařeninu jako obinadlo. Mléko zahání horkost i bolest opařeniny i spáleniny.

Oznobeniny

Se léčí horkými lupeny z rozpečené cibule. Čím dříve po omrznutí údů cibuli přikládáme, tím rychleji se omrzlina zahojí. Také dobře působí obklady z alkoholu. Staré, měkké plátno namočí se do lihu, francovky neb kolínské vody, několikráte přeloží, přiloží na oznobeninu a přiváže teplým šatem. Zprvu to trochu bolí, ale pak zmizí bolest i oteklina.

Oznobené nebo rozpukané ruce

Opuchlé a oznobené ruce, které se rozbolaví, zahojili lze tímto prostředkem: Vezmou se čistě vyprané brambory, rozstrouhají se a tak povstalá kaše přiloží se na oznobeninu, zaváže a ponechá tak dlouho, až se zapaří, což se stále opakuje, až rána přischne a zahojí se. Použije-li se tohoto prostředku, než se oznobenina rozbolaví, tu pravidelně v několika dnech je po bolesti opuchlina se ztratí úplně, kdežto jsou-li již oznobená místa bolavá, trvá hojeni déle, ale i tu již v málo dnech se rány tak zacelí, že nečiní žádných bolestí a obtíží. Kůže na rukou se nerozpuká a nerozpukaná so zhojí, natřou-li se ruce nebo aspoň jejich ohrožené části vždy po umytí a řádném osušení citrónovou šťávou a ponechají-li so pak tak až oschnou. K tomu lze používati oloupaných citronů, jež mohou být v zimě uschovány až po 3 týdny. Zprvu ruce po natření svrbí a pálí tento nemalý pocit, však pomine brzy. Podobně účinkuje natírání směsí, zhotovenou ze stejného dílu dobrého včelího medu a olivového oleje k natření, jež při práci nepřekáží, stačí nepatrný kousek směsi. Na místo olivového oleje lze použíti glycerinu, nebo vepřového sádla. Nejlepším a zároveň nejčistším prostředkem jest však citrónová šťáva.

Pocení nohou

Léčí se formalínem. Do vody, v níž se nohy umývají, přidá se 5 dílů formalínu. Nohy se dobře umyjí a pak přetřou hadříkem namočeném ve formalínu. Po 3-4 dnech to pomůže. Také jest dobře omývati si nohy lihem a pudrovati zasýpacím práškem salicylovým.

Popraskané ruce

Vždy se radí popraskané ruce natírati glycerinem; to jest však škodlivé, poněvadž odnímá pletivu kožnímu vodu a mimo to dráždí rány, až silně pálí, ba až se zanítí. Místo glycerinu odporučuji olivový olej, jímž ruce po předcházející teplé vodní lázni se natřou. Abychom ostatně pukání kůže předešli, třeba vždy důkladně ruce osušiti a umývati je jemným mýdlem.

Slzení při strouhání křenu

Krájení cibule apod. se zhusta děje a zabrání se tomu tím, otevřeme-li rychle dvířka u plotny a hledíme-li chvilku přímo do ohně.

Spáleniny a opařeniny

Na nepatrné spáleniny přiložíme oloupané brambory, a když se z nich kaše na ráně ohřeje, nahradíme ji čerstvou. Pro úlevu bolesti přidáme k tomu olověného octa nebo kamence. Při povážlivějším spálení potřeme ránu kolodiem; naskočil-li však již puchýř, napíchněme jej po straně a opatrně tekutinu z něho vypusťme; nemáme-li kolodia po ruce, posypme spáleninu žitnou moukou, anebo utlučeným dřevěným uhlím, anebo také přiložme bavlnu. Je-li pokožka stržena a rána otevřena přiložíme místo studeného obkladu měkké plátno, jež potřely jsme nesoleným máslem, lněným olejem, smetanou nebo žloutkem a často obklad měníme, Nastane-li hnisáni, potřeme ránu olověnou mastí nebo zinkovou. Místa spálená nebo opařená nesmí se stýkati. Jsou-li tedy 2 prsty u sebe spáleny, máji býti od sebe odděleny plátěnou vložkou, neboť by spolu srostly. Jsou-li spálená nebo opařená místa rozlehlejší, nutno povolati lékaře, a než přijde, potírejme rány čistým olejem. Bolest opařením nebo spálením rychle pomine, když místo navlhčíme a posypeme čistou sodou (bicarbona). Jaká se přidává do pečiva, až opařená nebo spálená kůže je zcela přikryta. Také dobrým a jistým prostředkem jest natříti místo takové směsi, kašičkou, z kuchyňské soli a dřevěného oleje. Je-li spálenina malá, ač přitom dosti bolestivá, zmizí bolest rychle, držíme-li spálené místo po 30 vteřin poblíže horkých kamen, nebo rozžaté lampy. Bolest zprvu zdá se býti větší, ale za malou chvíli úplně zmizí.

Studené nohy

Bývají příčinou mnohých nastuzenin a nemocí; vyléčíme je, omýváme-li si nohy ráno i večer ve studené vodě, k níž přidáme trochu francovky a pak je kusem vlněné látky dobře otřeme a vysušíme. Také se střežme zůstati ve vlhké obuvi nebo punčochách.

Zastavení krvácení z rány

Při náhlém poranění, při němž teče silně krev, nevědí lidé obyčejné jak ji zastaviti. Není-li hned lékař k disposici, počínejme si takto: Vnořme chuchvalec vaty do silně horké, úplně čisté vody a vložme jej na ránu. Výsledek je překvapující. I při poranění tepny přestane okamžité krvácení.

Rate this Content 0 Votes