Téměř v každé domácnosti se vařilo denně kousek hovězího masa na polévku. Množství masa, které se vařilo, určovaly poměry v domácnosti, jako i to, jak silná měla být polévka.
Maso vaříme kvůli dobré polévce a úspoře paliva v uzavřeném hrnci papinském (tlakový hrnec), ve kterém je rychleji hotové. Polévka se nevyváří, takže je možné dát tolik vody, kolik je potřeba na polévku. Pokud má být polévka silná a dobrá, omyje se maso rychle ve studeně vodě, nesmí však ležet ve vodě namočené, protože tím by ztratilo na chuti. Poté se teprve maso naklepe dřevěnou paličkou a zasolí. Na půl kila hovězího masa s dobrou křížovou kostí, se dá, když je hrnec uzavřený, 0,5 I vody, nebo 2 litry a neplnou lžíci soli, ¼ malé cibule, kousek kapusty a kedlubny. Ostatní zeleninu, např. kousek celeru, mrkve, petržele, kousek jater nebo ledvinky i sleziny, co je k dostání, dá se na kousky rozkrájené s kouskem loje nebo jiného omastku do hněda dusit, aby polévka dostala pěknou barvu.
Když se vaří hovězí maso v uzavřeném hrnci, tak se hrnec jen přikryje a teprve pak, když se tam přidá dušená zelenina, šroubem se přitáhne (uzavře se tlakový hrnec). V zimě, když jsou suché houby, může se přidat k nim jedna lžíce. V tom případě pak není třeba zeleninu dusit.
Pokud se maso vaří v obyčejném hrnci, tak se musí dát na půl kila masa o půl litru vody více, poněvadž se při vařeni mnoho vyvaří. Nikdy se nemá maso vařit prudce, aby kypělo a poklička se odkrývala, tím uchází polévce mnoho sily. Pěna se v novější době již také nesbírá, jelikož i tím se polévce ubírá síla. Můžeme k hovězímu masu přidat i kousek kůrky z domácího chleba, hrstku čočky nebo hrachu, v létě kousek zelené, v zimě suché petrželové natě, jen aby docílily lepší polévky. K masu do polévky se také přidává čerstvé malé rajské jablíčko.
Na polévku bylo lepší maso přední, jako hrudí, holé žebro a pak tak zvané podplecí. Záleželo to však na libosti hospodyňky, vařila-li maso přední nebo z kýty, které bylo úhlednější a lépe se krájelo.
Když maso změklo, což v uzavřeném hrnci, když nebylo maso příliš staré, trvalo asi 2 hodiny, hrnec se dal na stůl a asi po pěti minutách otevřel se kohoutek, aby vyšla pára. Když již pára nesyčela, odstranila se teprve páka a sejmula se poklice.
Polévka se přecedila do jiného hrnce, na mase se nechalo něco polévky, aby neoschlo a přikrylo se. Když přecezená polévka přišla do varu, zavařila se do ní dle chuti nějaká vložka.
Některá pravidla pro začátečnice:
- Na talíř či pro osobu se zavaří hrstka drobných nudlí. Počítá se tedy kolik osob tolik hrstek nudlí. Flíčky nebo čtverečky jsou méně vydatné.
- Strouhání též stačí hrstka pro osobu. Tyto zavářky se vaří v polévce, když přijdou do varu, asi 5 minut.
- Rýže se počítá na 1 osobu 1 vrchovatá lžíce, též i sága; krupice pšeničné však musí být jen lžíce rovná, poněvadž se zakvedlá žloutkem a byla by pak příliš hustá.
- Krup se dává vrchovatá lžíce jako rýže. Kroupy se vaří v kamenném hrnku, aby nezmodraly, přidá se do nich kousíček nového másla, též kroupová polévka se zakvedlá žloutkem.