Staročeské recepty

Vaření podle starých kuchařek

Mléko se nepřipálí a nepřekypí

Natře-li se dno a okraje hrnku máslem. Má-li se mléko tak uvařiti, aby se neoddělila smetana od něho, musíme ihned od začátku jím vrtěti a pak ve vrtění pokračovati tak dlouho, až mléko vychladne. Napotom utvoří se nanejvýš tenká kůže, která však netají žádných tukových částic.

Aby se luštěniny nepřipálily

Hrách, čočka, fazole rády se při vaření připalují. Proti tomu natře se dno hrnce, v němž se luštěniny dávají vařit před postavením na plotnu notně slaninou. Taktéž se doporučuje ponechati všechny luštěniny přes noc nabobtnati ve vodě a pak je ráno políti vařící vodou a dáti dále vařiti.

Staré ořechy

Chutnají jako čerstvé, zbavíme-li je tvrdé skořápky a necháme-li je několik hodin ležeti v mléce. Potom stáhněme z nich tenkou blánu, osušme mezi ubrouskem a nesme je na stůl.

Aby mléko nezkyslo

Svařme je s cukrem. Do 1 litru mléka dá se tolik cukru, co se ho vejde do lžíce. Postavíme-li mléko do chladné místnosti, vydrží i při největším vedru až 2 dny.

Aby se máslo déle uchovalo

Svařme vodu s přiměřeným množstvím soli a nechme ji vychladnouti. Po vychladnutí vlijme ji na máslo, aby solnou vodou bylo úplně pokryto.

Jak rozeznáme dobrou mouku?

Dobrá mouka má pěkný vzhled a sáhneme-li do ní, cítíme, že je jemná, jaksi mastná a že při smáčknutí se sbaluje. Smáčkneme tedy plnou hrst mouky dohromady a položme chuchvalec ten na stůl. Nerozpadne-li se, je mouka čistá; rozpadne-li se však ihned, je porušena čili falšována.

Napravení ztuchlé mouky

Mouka přijímá snadno ztuchlou chuť, leží-li na vlhkém místě. Ztuchlina zmizí z mouky, přimícháme-li k ní stejné množství pšeničných otrub. Takto ji ponecháme celý den, načež směs tu prosejeme jemným sítem, čímž oddělíme mouku opět od otrub a zbavíme ji ztuchliny.

Čištění střev

Jest práce nepříjemná i ulehčí se tímto způsobem: Vy­prázdněná a obrácená střeva vyvalchují se suchými otrubami a solí, načež se opláchnou nepříliš horkou vodou. Pak rozpustí se asi čajová lžička ka­mence v 1 l horké vody, vloží se do ní střeva, aby byla kryta, dobře se jimi tam zamíchá, aby roztok kamence vnikl do všech záhybu. V několika minutách se uvolní všechen sliz ze střev, při čemž zůstanou střeva vláčná a nepukají.

Zmrzlá jablka a vejce

Mohou opět býti napravena, vložíme-li je do nádoby se sněhem anebo čerstvou vodou studničnou, v níž jsme rozpustili něco soli. Jablka nebo vejce se po několika hodinách vyndají z vody, usuší a uschovají na vlhkém místě. Nejlépe jest, mohou-li se hned upotřebiti.

Jak docílíme velkých jater u husy

Ne každému se podaří docíliti krmením husy velkých husích jater. Tajemství to však je velmi jednoduché. Huse v posadě krmené musí se z venčí přistrčiti nádoba s čistou vodou, do níž hodíme hrubý písek. Husa se vykrmuje buď šiškami z ječné nebo kukuřičné mouky, anebo převařenou kukuřicí; poslednější způsob jest mo­ravský. Kdo krmí husu pro maso, tomu stačí doba 8-12 dnů, kdo na sádlo a na játra, potřebuje 3-4 neděle. Velkých a jemných jater docílíme, přidáme-li do šišek v drogerii koupený prášek „surum“ anebo sůl, olej makový a rozmačkaný česnek; kdo krmí kukuřicí, nechť ji povaří, osolí a omastí makovým olejem. Každý den pak nechť vpraví 2 cibulky česneku při cpaní huse do volete. Někdy se podaří docíliti játra až 1 kg těžká.

Chuť husího sádla zlepšiti

Na kousky nakrájené husí sádlo ponechá se rozehřáti, načež se dá do něho špetka dymiánu nebo majoránky, jedna cibule a několik jablek. To vše vaří se tak dlouho, až jablka změknou. Potom odstraní se jablka, cibule a dymián pomocí hustého sítka a sádlo ponechá se opět vříti tak dlouho, až škvarky zčervenají. Čisté sádlo se scedí a dá ustáií; takto připravené nabude velmi jemné chuti.

Úprava starých bramborů na nové

Staré brambory možno upraviti na způsob nových, aniž by dobrým, novým mnoho co do chuti zadaly. Brambory z dobrého sklepa, které nejsou vyklíčené a scvrklé, se vyperou kartáčem, pak oškrabou nebo oloupají a na polo uvaří v solené vodě s kmínem a petrželi. Pak se rychle odcedí a dodusí pod poklicí v troubě. S horkým máslem a tvarohem chutnají výborně. Podotýkám, že hodí se k tomu lépe brambory se žlutou nežli s bílou dužinou. Jsou též úhlednější.

Prachanda z mrkve

Obyčejná sladká mrkev očistí se a opere, oškrábe rozřeže se podél na čtvrtky a ponechá se na plechu v troubě nebo v pekárně na tvrdo uschnouti. Sušení v troubě trvá několik dní. Pak se tluče ve hmoždíři nebo na prach. Prášek ten je žlutohnědý a sladký, dle toho jak byla mrkev sladká. Posypávají jí hospodyně kaše, škubánky, šišky, koláče a j. pokrmy. Říká se jí také perník, poněvadž vyhlíží jako strouhaný perník a také se jí užívá místo perníku. Má-li býti sladší přidává se k ní dle po­třeby tlučený cukr. Hospodyně v pohoří českomoravském činí si na zimu hojné zásoby až i plné pytle a uschovávají ji v suchém místě, neboť prachanda ráda vlhne a se kazí. Posypávají se jí škubánky, šišky, koláče a j.

Zkoušení mouky na hodnotu

Chceme-li se přesvědčiti, který z více druhů mouky jest nejlepší, vezměme každého druhu stejné množství, např. 20 g a míchejme je na misce s poloviční váhou vody, tedy 10 g. Které těsto bude nejhustší a nejpevnější, to svědčí o nejlepší mouce; čím které těsto je řidší, tím je mouka horší.

Je-li mléko čerstvé

Lze se nejlépe přesvědčiti lakmusovým papírem. Čerstvé mléko modrý lakmusový papír značně nezmodří a červený značně nezčervená.

Aby hrách se uvařil v tvrdé vodě

Na měkko, je nejlépe přidá-li se do něho kousek cukru; hrách jest pak jistě měkce vařený a velmi chutný.

Plesnivění zavařeného ovoce

Dá se předejiti tím, že hoření vrstva po zavaření se zamezením přístupu vzduchu papírem nasyceným silným rumem nebo koňakem pokryje a pak opět pečlivě se uzavře.

Úkroj šunky

Salámu, tlačenky a j. nevyschne a nezplesniví, natře-li se koňakem. Ten chuti masa neuškodí, naopak prospěje.

Makarony

Musejí se po vaření ve studené vodě opláchnouti a pak v rozpuštěném a čerstvém másle zahřátí, mají-li krásně lesknavě na stůl se předložiti.

Ztuchlinou zapáchající vejce

Zlepšíme, ponecháme-li je asi 1/4 hodiny na čerstvém vzduchu.

Masová polévka

je mnohem chutnější a dostane krásnou barvu přidá-li se do ní kousek na vřelé plotně zcela do černa upražené, neoloupané cibule. Také dá-li se malinký kousek parmezánského sýra spolu vařiti, zvýší valně chuť polévky.

Kakaový prášek

Nežmolkovatí při zakloktání s mlékem nebo vodou přidá-li se hned potřebný cukr.

Jemnou sůl tabulovou

Docílíme v minutě, usuší-li se dobře sůl, nasype se na vál a válkem jemně rozmačká.

Bílek

Rychle a snadno v tuhý sníh ušleháme přidáme-li na špičku nože soli anebo tlučeného cukru.

Proti tvoření se plísní na zavařeninách

Potáhl-li se povrch zavaře­niny plísní odstraňme ji dřevěnou lžící, posypme poté povrch ovoce nebo šťávy silnou vrstvou drobně utlučeného cukru a zavažme sklenici voskovaným nebo pergamenovým papírem. Cukr zamezuje úplně další tvoření plísně.

Známka pravosti medu

Smícháme-li med s trojnásobným množstvím lihu nebo kořalky a nezůstane-li po zamíchání slizská usazenina na dně sklenice, jest med pravým. Zůstane-li však smíšenina můžeme s jistotou souditi, že med je smíchán se syrobem rozředěným cukrem nebo podobnými náhražkami.

Citrony a pomeranče uchrání se před hnitím

Mají-li se citrony nebo pomeranče uchrániti po delší dobu od hnití, jest k tomu nejpohodlnějším prostředkem omočili je v šelaku, jenž se v lihu rozpustil. I kůry z citronů a pomerančů muže se pak užíti mačkáme-li ovoce to v ruce, čímž šelak snadno se odrtí. Tímto prostředkem zachovají se citrony i pomeranče úplně čerstvé.

Rýže se bílí

Pečlivě přebraná rýže omyje se vícekrát ve studené vodě a potom postaví se čerstvou vodou zakryta na oheň až je blízko varu, načež se dá na husté síto osušiti.

Jak zmírníme kyselost zelí

Aby kyselé zelí, které obyčejně na jaře se stává velmi kyselým déle se uchovalo a nabylo původní chuti, vložme do štoudve s kyselým zelím kus březového kůry zbaveného dřeva. Toto vtáhne do sebe nadbytečnou kyselinu a zelí zůstane i do léta při dobré a příjemné chuti.

Uchování citrónové kůry

Ostrouhejme celý citron, smíchejme nastrou­hanou kůru hodně s čistým cukrem, dejme směs tu do krabice, kterou dobře uzavřeme.

Aby hořčice nevyschla

K tomu užívá se dvou prostředků. Nádobka s hořčicí obváže se dvojnásobné přeloženým vlhkým plátnem, které se denně kropí troškou vody s octem. Anebo vodou naplněná nádoba slouží k ucho­vání krabice s hořčicí. Obě nádoby musí býti opatřeny dobře přiléhajícím víkem a voda, v níž se nachází krabice s hořčicí musí se denně obnovovati.

Zapáchající kávovary

Ztuchlý zápach z konvic odstraníme nejprve vařící vodou, k níž jsme byli sody přidali. Napotom naplňme po odstranění sodové vody konvici studenou vodou, do níž jsme byli hodili několik zrnek nadmangaňanu draselnatého a nechme nádobu nějaký čas klidně státi. Po­sléze vypláchněme konvici dobře čistou vodou a nechme ji dobře vysušiti. Aby se ztuchlina v konvici neusadila musí konvice býti vždy otevřena, aby vzduch tam vnikati mohl.

Rate this Content 1 Votes